Edastim - program pro předškoláky

Co je Edastim?

Program EDASTIM (edukace a stimulace) pro děti předškolního věku je zaměřený na podporu školní připravenosti, na prevenci školního neúspěchu za spoluúčasti rodiny.
 Je jednou z možností, jak minimalizovat nerovnoměrnosti ve vývoji dítěte před vstupem do základního vzdělávání, kdy je zároveň podporována a angažována rodina dítěte.  

Cílem programu je, aby dítě v rámci svých předpokladů dosáhlo takového stupně zralosti a připravenosti na školu, aby se bylo schopno bez obtíží účastnit výchovně vzdělávacího procesu nebo alespoň bez větších obtíží, nejlépe s radostí a zvídavostí. Důraz je kladen na rozvoj jednotlivých schopností dítěte potřebných pro úspěšné zvládnutí čtení, psaní a počítání, rozvoj myšlení, řeči, soustředění, emočních a volních procesů, sociálních dovedností.

Celý program vychází z principu časovosti a z ní vyplývající posloupnosti, z postupu po krocích od jednoduššího ke složitějšímu, od dílčího ke komplexnějšímu, staví na principu vzájemné propojenosti a podmíněnosti dílčích oblastí.

Přestože systém činností je v programu skupin dán náplní v jednotlivých setkáních, není neměnný.  Program musí respektovat potřeby jednotlivých dětí, je nutno ho přizpůsobit složení konkrétní skupiny.  Děti ve skupině mohou být na různé vývojové úrovni a tudíž potřebují podněty rozdílného stupně obtížnosti. Z tohoto důvodu je kurz zaměřen i na vývojové fáze sledovaných oblastí (grafomotorika, řeč, sluchové vnímání, zrakové a prostorové vnímání, základní matematické představy) tak, aby lektor dokázal zvolit obtížnost daných činností podle potřeb dětí.

Program EDASTIM navazuje na program Edukativně stimulační skupiny, které vznikly na začátku 90. let na sídlištní škole z potřeby vyrovnat vývojové nerovnoměrnosti, zvýšit úroveň školní připravenosti dětí, poskytnout rodině komplexní služby zahrnující pedagogickou intervenci. Posléze byl systém skupin aplikován v Pedagogicko-psychologické poradně Brno. 

EDASTIM je inovací výše jmenovaného programu. Reaguje na aktuální potřeby dětí. Je posílena oblast řeči, zejména lexikálně-sémantická rovina: rozšíření slovní zásoby od pasivní roviny po aktivní užívání řeči, její prolínání a chápání pojmů ve všech dalších oblastech. Prioritou je holistický přístup ve stimulaci dítěte, uvědomování si prolínání jednotlivých oblastí a dovedností. Přestože se kurz věnuje jednotlivým oblastem, vždy je kladen důraz na uvědomění si propojenosti všech oblastí, péče je zaměřená na dítě, nikoliv na jednotlivé oblasti či potíže. 
 
Proč je důležitá přítomnost rodičů?

Je to jedna z možností, jak škola informuje zákonného zástupce dítěte, jak může do doby zahájení povinné školní docházky pomoci dítěti v jeho dalším rozvoji, podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě.

Rodič získává systém podnětů pro práci s dítětem, praktické ukázky toho, co a jak s dítětem dělat, v jaké posloupnosti, jak rozvíjet potřebné schopnosti. Náplň lekcí je radou, inspirací, motivací. Samotných deset setkání, respektive deset hodin práce ve skupině, by bylo pro rozvoj schopností dítěte nedostatečné. Program je proto postaven tak, aby rodič získal podněty, činnosti mu byly vysvětleny a pod vedením zkušených lektorů s dítětem správně navozeny. V závěru každého setkání rodiče dostávají další náměty, doporučené činnosti a hry pro domácí práci. Tím, že je rodič seznámen s cílem a záměrem aktivit, s metodickým návodem, může v činnostech pokračovat a podporovat další postupný cílený vývoj dítěte.

Rodič si ve skupině vytváří reálnější náhled na schopnosti dítěte; co již zvládá, čemu je zapotřebí se více věnovat. Lépe porozumí možnostem a potřebám dítěte. Může se i větší měrou podílet na rozhodování o dalších postupech. 
Významná je i příležitost naučit se s dítětem lépe komunikovat, spolupracovat, včetně situací, kdy se dítěti v činnostech méně daří. Rodič se učí sledovat dítě, podporovat je při práci, oceňovat dílčí zdařilé kroky, volit vhodnou motivaci.  
Dětem bojácným, úzkostným, s adaptačními problémy přítomnost rodiče usnadňuje zvykat si na nové lidi, nové situace, zajišťuje jim pocit bezpečí. 

Rodič má ve skupině možnost konzultace s odborníkem, může se obrátit o radu nebo o pomoc v situacích, kdy si není jistý. Tak lze předcházet chybným návykům, neupevňovat je. Vytváří se užší vztah důvěry a spolupráce.